Slunce mezi stromy


Tak jako slunce mezi stromy
proplétáš se mým bytím
To pozná snad i nevidomý
a já to stejně cítím
Tak jako slunce v raním lese
krátce po kuropění
když od východu usměje se
a vše se náhle změní

Vždy prosvětlíš mé vidění
a vykreslíš mé stíny
vlastně se tím nic nemění
a svět je přesto jiný
A měníš se svou pozicí
i moje perspektivy
vidím to po sto tisící
opět se tomu divím

Tak jako slunce mezi stromy
ve Slavíčkově díle
až po čase si uvědomím
všechny ty slunné chvíle
Tak v duchu mraky rozháním
a zas tě zpátky volám
ožiju s každým svítáním
vždyť víš že neodolám

Text: JS / Hudba: Dušan Vainer
Hraje Šantré