MOTÝL, pro kterého
stojí zato se neopíjet


A málokdo ví
že v posledním
jedenáctém patře
vysokoškolské koleje
poblíž jedněch z mnoha dveří
na ceduli
která studentům přikazuje
hlásit vlastní spotřebiče
sedí krásný
malinkatý motýl
a se složenými křídly
sladce spí

Dotknu se zlehka jeho křídel
aby i ve spánku věděl
že je tu někdo s ním
komu by mohl svou krásou
(kdyby ovšem bylo nejhůř)
zachránit třeba i život

A stejně jako mladý námořník
který tajně
navzdory přísnému zákazu
propašoval s sebou v kapse
na dlouhou plavbu v zaoceánské ponorce
malou ochočenou myšku
s očima jako korálky
připadám si i já
v téhle ponorce
uprostřed zmoklého nočního sídliště
pustého jako šedivé moře
neboť málokdy bývám tak hluboko
jako v tomto okamžiku
v jedenáctém patře
koleje Volhy
koleje - ponorky
kdy není kde
přečkat tu chvíli prázdnoty
neb nedovolí mi to hrdost
pro dnešek obzvlášť pochybná

a horečka
pro dnešek výjimečná leč vysilující

Pro mnohé příležitost
beztrestně se opít
neboť takovéto situace
prostě nemají řešení

Jenže ani opít se
není řešení
což nejspíš i věděl
ten chlápek v metru
který se
(víc než kdo jiný
po právu)
opil
protože se nemohl smířit s tím
že z davu spěchajících lidí

 


v sedum ráno v metru na Pavláku
nebyl nikdo schopen
vzít pod paží slepého kluka
a dovést ho k eskalátoru

Řekl mi: "Napiš to tam"
a byl tak upřímný
že jsem mu na to kývl
a píšu to sem
velkým hůlkovým písmem:

JSME HYENY

a ještě říkal
"Ne my dva"
jenže
tím už si tak jistý nejsem
a proto jsem rád
že jsem ho mohl alespoň vyslechnout
neboť i mně by se určitě ulevilo
kdybych mu mohl říct
že v jedenáctém patře
jedné z vysokoškolských kolejí
spí na bílé ceduli
krásný malinkatý motýl
a je mu teplo a dobře

A on by se mi celou tu dobu
díval do očí
věřil mi každé mé slovo
a nakonec přikývl
a smutně se na mě usmál
Ne na důkaz toho
že pochopil
ale proto
aby mne kdykoliv později
nemohlo napadnout
že nepochopil

A když si pak vše zapsal
do svého notýsku
vysvitla naděje
že se někdy někde
v úplně jiné a cizí básni
objeví zmínka o tom
že na jedné z vysokoškolských kolejí
v jedenáctém patře
spí poblíž dveří
na bílé ceduli
krásný malinkatý motýl
MOTÝL
pro kterého stojí zato
se neopíjet

Už brzy přijde zima
a tak nezbývá
než jako každý rok
DOUFAT
že napadne sníh.